Dneska ráno mi připutovala jedna zajímavá myšlenka, která měla v sobě obsaženu i následující otázku.

Tak zní jednoduchý light motiv celého mého Podcastu Moje cesta.

Toto prohlášení vždycky rozpálí lékaře klasické bílé medicíny do běla.

To sdělení je tak silné, že jsem si jej dovolil dát do formy citátu a uveřejnit jej znovu.

Každý z nás si zažil a mnozí z nás si zažíváme různé strachy.

Nedalo mi po prvotním shlédnutí obrázku níže nenapsat krátký příspěvek na téma "hloupnutí" západních národů.

Ve svých letech si dovolím sdílet následující poznání o čem že ten náš život vlastně je.

Rebelové. Problémisti. Nepřizpůsobiví. Nepodvolitelní.

Víte co mám na podobných akcích jakou byl včerejší Večer otevřeného sdílení nejraději?

V uvedeném citátu je ukryt jeden z hlavních klíčů od brány vedoucí k uzdravení (nejenom) z rakoviny.

Před mnoha lety mi jeden moudrý muž řekl - Lepší jeden napravený hříšník, než sto spravedlivých.

Na cestě z Argentiny na rodnou domovinu jsem v letadle dlouze přemítal, co by nám lidem tak mohlo ulehčit pochopení některých nemocí.

Existuje mnoho cest léčení, ale také mnoho cest vedoucích k uzdravení.

Kdyby mi někdo před 10.lety řekl, že budu veřejně mluvit a psát o Bohu (nejenom na LI), vysmál bych se mu.

Nemoci jsou jen výtvorem naší Mysli.

Spousta lidí si pokládá otázku, proč to jenom jde s tím naším světem z kopce.

A často nechápou, že slovo úspěch je právě mnohdy od slova uspěchat.

Mí zdraví hledající, kterým většinou lékaři klasické medicíny říkají pacienti se mě často ptají:

Výše uvedené vyjadřuje vše, byť podstata tohoto sdělení je většině lidí pořád ještě ukryta.

Nikdo po ní nemůže jít za mne, jen já sám.

Jsme silní na těle. Jsme silní na Duši.