[Ze života] Jak dopadl Večer otevřeného sdílení?
28.05.2023
Víte co mám na podobných akcích jakou byl včerejší Večer otevřeného sdílení nejraději?
Mám rád ten energií uzdravení nabitý prostor plný lidí, kteří přišli s diagnózou rakovina a sdělením "už Vám neumíme pomoci".
A kteří odchází s jasnou představou, že ví co mají dělat a kteří:
Ví, že jim život nekončí.
Ví, že rakovina není nemoc.
Ví, že rakovina je jen symptom.
Ví, že to dají.
Ví, že se uzdraví.
Ví, že je čeká nová cesta.
Říkají jí všichni Moje cesta.
Začíná jim úplně nový život.
Život plný změn, které oni i jejich partneři (sedící obvykle na besedě vedle nich) začínají chápat jako nezbytnost na cestě uzdravení z rakoviny.
Na začátku pokleslí lidé, kterým nemoc a celý zdravotnický systém sebral energii života, odchází s jasným vědomím, že budou žít a že se uzdraví.
Ten pocit jiskřících očí se nedá ničím popsat a nedá se ani ničím zaplatit.
Je nádherné vidět oči člověka, který byl v zoufalství ochoten odejít z toho světa a namísto toho na konci besedy sdílí svůj příběh.
A předává energii života naplněného prostým Bytím.
A pro ty oči mnohdy zaslzené štěstím života a ne nemocí to dělám, milí Přátelé.
Pomáhám lidem jako Průvodce údolím smrti zvaným rakovina.
Vždy v tom jediném okamžiku, který je.
Nic jiného totiž není.
Není žádné včera s jeho všemožnými boly a není ani zítra, které vlastně neexistuje.
A ti skvělí lidé se znovu nabitou energií života to chápou.
A já s nimi jenom Jsem.
Nic víc.
A to mi i jim stačí.
Děkuji Vám.