[Léčení anebo uzdravení] Oběť ve světě iluzí anebo tvůrce?

20.02.2023

Většina lidí se bojí odpovědnosti.

  • Mají strach co bude zítra.
  • Mají strach z nemocí.
  • Mají strach ze smrti.
  • Mají strach sami ze sebe.

Proto všemožně hledají různé náhražky a to buď prostřednictvím lidí (doktorů, politiků, ..) nebo různých ingrediencí (léků, prášků, alkoholu..), které je z jejich svízelné, mnohdy pro ně neřešitelné situace nějak vysvobodí.

Vždyť je to tak správně nebo ne?

Z našeho bídného života nás přece vysvobodí politik, z našich průšvihů právník a z naší nemoci lékař. 

A tak se v tom koloběhu průšvihů duálního světa motáme pořád dokola, bez konce kloudného řešení.

Např. u nemocí je tato naše (různými indoktrinacemi) naučená slabost evidentní.

Tak dlouho nám totiž "Systém" a jeho pomocníci tloukli do hlavy, že si neumíme pomoci sami a že jsme bezmocní, až jsme jim to uvěřili a nakonec jim naši moc odevzdali.

V případě nemocí lékařům a mnohdy nevlídným místům, kterým jsme si po vzoru nemoci, zvykli říkat nemocnice.

Většina z nás holduje této první cestě ztráty osobní moci (životní síly) a odevzdání jí do rukou někoho jiného.

A mnohdy si v tom ještě libuje.

Většinou nevědomě pod tlakem různých manipulací a to úplně dobrovolně.

Zapomněli jsme totiž na to, že naše tělo je úžasný "biologický stroj", který si ve většině případů (nemocí) poradí sám. 

A to platí pro všechny tzv. virózy vč. toho záhadného CovID, které nejsou ničím jiným než ozdravným a čistícím procesem našeho těla, stejně jako to platí pro nemoc zvanou rakovina.

Někteří z nás si tento dar uvědomí, někdo dřív a někdo později.

A vydají se druhou cestou.

A převezmou odpovědnost za své uzdravení do svých rukou.

Mnozí si k ní přizvou i jiné odborníky, ale ta jejich moc a životní síla je vždy to hlavní na jejich cestě.

Já jí říkám cesta uzdravení.

A ne nejenom nekonečného léčení a polykání různých medikamentů, které dlouhodobě stejně k ničemu neslouží.

A tak jsme oklikou zpět u meritu věci.

Odevzdání se (někomu) anebo vlastní odpovědnost?

Já doporučuji druhou cestu. 

Cestu uzdravení těla (i Duše), kterou jsem si prožil na vlastní kůži, byť je na první pohled složitější. Ta závisí nejenom na oproštění se od světa iluzí ve kterém žijeme, ale hlavně o převzetí 100% zodpovědnosti za život svůj i svých bližních.

Kdo tento nelehký úkol zvládne, odměnou mu je úplně jiný život. Opravdový život bez strachu, nepochopení a nemocí.

Vše totiž samo do sebe zapadne.

A vše co se stalo v minulosti mělo svůj účel výchovný, jak řekl můj duchovní učitel, světoznámý fotograf a malíř Fráňa Drtikol.

Je to jenom na nás, kterou cestu životem si vybereme.

Uzdravení těla i Duše anebo jenom (ne)konečné léčení.  

Probuzení z falešné 3D reality je mnohdy tvrdé, ale stojí to za to, milí přátelé.

Chce to ale odvahu, pevnou vůli a vytrvalost. 

Pak ten život bez strádání, nemocí, léků, lékařů a nemocnic stojí za to.

Věřte nebo nevěřte.

A to rozhodnutí kudy se vydat.

Je jen a jen na Vás.


Pavel Vojtek

Mentor, nezávislý Blogger, Podcaster a Průvodce