[Vnímání nemocí] Na vše (vč. C-19) se dá nahlížet i jinak ...
Tím "VŠE" v nadpisu tohoto článku nemyslím jenom naše zdraví a tzv. nemoci, ale i náš život jako takový.
Lidé totiž stráví a ani si to mnohdy neuvědomují většinu svého života v obavách z různých nebezpečí či život ohrožujících situací.
Strachují se o svoje zdraví.
Strachují se o své blízké.
Strachují se o to co vydělali.
Strachují se o děti, dům, auto.
Strachují se o svůj život.
Většina z nás je tak paranoidní, že to nebezpečí vidí všude.
Snad i ve svých bližních.
Jako např. za neexistující pandemie reálně neexistující nemoci, která bohužel existuje jen v propagandou zakalených myslích těch co "jí" věří a kterou nás manipulativní MS média začínají znovu pomalu zásobovat ve svých článcích.
Nebezpečí můžeme např. považovat za něco ohrožující náš život.
Anebo si jej i představit jako metaforu Jardy Duška "Nebe-s-péčí".
A tak i k němu přistupovat a vybrat si.
Uvěřit těm co se pravidelně mýlí ve svých prognózách a předkládají je jen aby vyděsili lidi k smrti.
Anebo se vrátit sami k sobě.
A následovat vlastní intuici, svůj šestý smysl.
Ten nás totiž vždy ochrání, stejně jako chrání většinu zvířat např. před přicházejícím nebezpečím.
Pak napojeni na naše vnitřní Já a tím nemyslím naše ego pochopíme, že se vlastně ničeho nemusíme bát.
Hlavním problémem je, že my pod nánosem letité indoktrinace a na první pohled neviditelného programování už vlastně ani nevíme kdo jsme.
A tak i potom náš život vypadá .
Motáme se v kruhu a protloukáme se s vypětím všech sil našimi ustaranými a mnohdy vystrašenými životy ...
Od jedné nemoci k druhé. Od jednoho nepochopení k druhému.
Od jednoho životního karambolu k dalšímu.
Nechápaje to moudré pořekadlo, že přece "Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš".
A Ti kdo tam vstoupí, jako třeba Ti z nás co věří vyfabulovaným pandemiím neexistujících nemocí způsobených neexistujícími viry (tomuto výroku nerozumí 9/10 lidí), pak evidentně doposud mnoho nepochopili.
Proto se prosím pozorně dívejme kolem sebe.
A pozorujme co se bude dít.
A berme např. tu minulou Covidovou maškarádu jako velkou životní lekci a ponaučení. Ona by nás totiž ta (Covidová) řeka do které podruhé vstoupíme mohla pěkně spláchnout.
Tak jako se to bohužel stalo některým nevědomým z nás.
A můžeme horlivě diskutovat jestli je to fér nebo ne, jestli jsme to měli vědět a proč nás nikdo nevaroval a nic nám neřekl ..., atd.
Nechápaje, že každý na své úrovni vědomí má svoji karmickou cestu danou a může ji změnit jenom tvrdou a zárověň vědomou prací na sobě. Což se bohužel nikomu z nás v době lenivosti, konzumismu a boha pustého rozumování nechce.
A tak se na konci této úvahy naskýtá kruciální otázka.
Poučíme se z nedávného 3 letého vymývání mozků?
Já věřím, že jo.
Bylo by už na čase celou tu nejenom Covidovou hru (s námi pěšáky) pár nevolených vyvolených pochopit.
A kdo ji nepochopí?
Tak už snad jen ...
... děj se vůle Boží.
Pavel Vojtek
Průvodce, Mentor a nezávislý Blogger