A zase jeden rádoby vtipnej kreslíř neví jakou má on i Jarda Dušek (zase) pravdu.

V posledních několika letech jsem totiž často přemítal o stavech naší osobní mysli (ega), jestli vůbec jsme naší podvědomou myslí a jestli to co nám každou jednu sekundu našeho života předkládá je vůbec pravdivé a reálné.

Přišlo mi několik zajímavých vhledů, které mě utvrdili v tom, že nejsme naší osobní myslí, stejně jak o tom mluví mnozí duchovní učitelé. A nemusíme být ani tím, co nám tato šibalka vytrvale každou sekundu našeho života předkládá.

Vždy na základě Karmické potenciality, kulturního a sociálního prostředí a v neposlední řadě rodinného zázemí v rámci všech jeho programů, zastřešených kolektivním (ne)vědomím ve kterém žijeme.

To co je ale znepokojující je to, že naše myšlenky prostřednictvím největšího alchymisty jakého znám, jímž je náš mozek, nás svojí vychytralostí a sveřepostí mnohdy přesvědčí o tom, že to co nám předkládá jsme doopravdy my.

Také jsem si uvědomil a na sobě mnohokrát i vyzkoušel, že pokud má člověk klidnou mysl a je každou sekundu svého života bdělý, nehrozí mu žádný životní karambol.

Nic takového jako je vyobrazeno na obrázku (zranění, havárie, .. ) se mu nemůže stát.

Ba na druhou stranu člověk, který má mysl kontinuálně pulzující je náchylný daleko více se připlést do jakéhokoliv životního "karambolu".

Nebo si nevědomě třeba přivodit zranění.

I mě se to za pár posledních let několikrát stalo, když jsem na chvíli vyklouzl ze svého klidu.
Tak např. jednou když jsem skákal jak opičák se synkem na naší vestavěné trampolíně a podruhé kdy jsem běhal, neposlouchal své vnitřní Já a měl přitom odpočívat.

Poprvé jsem si vykloubil rameno a podruhé mi praskla při běhu nějaká kůstka v koleně. Trvalo mi 13. měsíců v prvním případě a 5. měsíců v druhém.

Než jsem si to sám dal do pořádku.

Ano sám, ptáte-li se.

Sám bez léků, různých terapií, ortopédů i jakýchkoliv lékařů. 

Kdybych tak jen poslouchal můj vnitřní hlas, mohl bych se těmto zajímavým životním lekcím vyvarovat.

Otázkou však je, jestli by to bylo správně.

Já myslím, že ne, neb všechny životní lekce jsou tu právě proto, abychom se z nich poučili.

A tak jen můžu konstatovat, že ten kreslíř Jardovi D. vlastně udělal zase jen "reklamu".

Základní problém totiž je v tom, že tu zakuklenou Pravdu o manipulativním chování naší mysli s malým "m" (ega) si 90% populace vůbec neuvědomuje. Jede si nevědomě na vlně svého falešného egoistického "já" a ještě si v tom libuje.

A když se nám něco přihodí?

Naše osobní mysl (ego) rychle přispěchá s vhodným vysvětlením a nejlépe se vymluví na někoho jiného. 

Tak je to přece pohodlnější.

Stejně tak jako načmárat bez zamyšlení obrázek na úrovni vědomí živočicha a ne vědomého člověka.

Ostatně, kdo z nás si to uvědomuje? 

A ruku na srdce, povolí nám ego se nad tím vůbec zamyslet?

Odpověď zní ne.

Vždyť musí mít ono i "my" vždycky pravdu. V tom si naše ego libuje snad úplně nejvíc.

Nebo je to jinak?

Pavel Vojtek | Holistic Cancer Survivor

Podcaster a nezávislý Blogger