Někdy mi nedá, když narazím na nějakou moji zajímavou (ex)fotku a s ní se pojící vzpomínky, tento příběh nesdílet.

Tato se pojí k mým falešným (onko) iluzím. 

Tak by se ve stručnosti dal popsat falešný pocit, který jsem měl při tzv. léčení na onkologii, po mé první diagnóze rakovina. Dá se říct, že jej má 9 z 10 onkogických pacientů, protože jen málokdo si dovolí o "umu" onkologů pochybovat.

I já jsem patřil do té kategorie léty "úspěšně" manipulovaných lidí klasickou bílou medicínou.

O to bylo pak to probuzení z těchto falešných iluzí horší.

Vzpomínám si jak mi stejný doktor, který mě ujisťoval po první operaci a chemoterapii v roce 2016, že na rakovinu neumřu, cca po roce sdělil že je rakovina zpět.

A že mi zbývá pár měsíců života.

Byl jsem pro něho jen číslo, ta rakovina lymfatických cest a další kus (dobytka) v pořadníku na operaci a další devastující a nikam nevedoucí chemoterapii.

Chvála Bohu se vše sehrálo jinak.

Operaci i další chemoterapii jsem odmítl, poděkoval lékařům a vydal se na cestu uzdravení. 

Najel jsem na tvrdý detox hmotného i nehmotného těla (Duše), několikrát denně jsem meditoval o smyslu života, začal jsem znovu běhat a pořádně spát.

A ani ne po 6ti měsících bylo hotovo.

V té době jsem se cítil skvěle, hodně jsem běhal, ubral jsem 15 kg, v očích jsem měl zvláštní jiskru a udělal jsem v mém životě spoustu potřebných změn.

A začal žít život úplně jiný.

Dostavil se neuvěřitelný stav těla, mysli a Duše, kterému říkám Spontánní uzdravení.

Něco co mě navěky vysvobodilo z iluzorního světa bílých plášťů, neexistujících nemocí a velebení symptomů nad pochopením jejich příčin.

Do teď nechápu jak jsem mohl být tak hloupý a důvěřivý nebo spíše tedy zmanipulovaný.
A tak bych chtěl znovu se vší pokorou poděkovat Bohu a mé skvělé manželce, že jsem pořád tu.

Zdravý tak, jak jsem nikdy nebyl.

A co mi určitě nechybí?

No přece to nekonečné blbnutí, lítání sem a tam, honění se za penězi a úspěchy.

A to všudepřítomné slavomanství.

Vyměnil jsem je(j) 100% za moji skvělou rodinu, moje milované děti, manželku a skromný život vesničana žijícího kousek za Prahou.

Šťastný a spokojený život obyčejného člověka, který jenom pomáhá lidem.

Právě těm zoufalým lidem jako jsem byl před více jak 7.lety i já, na jejich cestě údolím smrti a světem iluzí bílé alopatické medicíny.

A veřte mi, že někdy je to doopravdy fuška.

Pro mé uzdravení hledající mnohdy větší jako pro mne.

Já už tu výzvu mám za sebou.

Teď je řada na nich.

Já se za ně totiž neudravím, není to možné.

Můžu je jen doprovázet.

To ostatní musí udělat oni sami.

Pavel Vojtek

Holistic Cancer Survivor

Průvodce, Mentor, Podcaster a nezávislý Blogger

Poslechněte si epizodu podcastu Moje cesta č.61 o soumraku onkologie a klasické bílé medicíny