Jít si svojí cestou.

Čtyři slova, které mi zachránily před více než šesti lety život.

Jít si vlastní cestou. 

I když tam pro většinu lidí (v davu) žádná viditelná cesta není.

A navíc Vám všichni říkají, že podle všech dosavadních zkušeností "tam nic není".

Takto by se dal ve stručnosti popsat můj příběh navrátivší se diagnózy rakovina.

Všichni mi říkali, že jsem blázen a doktoři s jistotou tvrdili, že je to cesta nikam a jistá smrt.

Odmítnout návrh onko konzilia o další operaci a (dle nich) jediné možné léčbě - chemoterapii.

A vydat se sám holistickou cestou uzdravení.

Vysmívali se mi a pak mi nechápajíc mé rozhodnutí zvěstovali, že můj konec bude strašný a že umřu v nepředstavitelných bolestech.

I tak jsem se rozhodl jít svojí cestou. Sám, proti všem.

Jen s mojí milovanou manželkou v zádech, která mi byla vždy neuvěřitelnou oporou.

Nevím nakolik mi má žena v té době věřila, ale určitě viděla tu moji odhodlanost se "poprat s osudem" a jít po cestě mi vyjevené při mém nejsilnějším mimotělním zážitku.

A světe div se.

Po 3 měsících intenzivní práce na sobě, kdy jsem prošel peklem, se ze mne vyloupl téměř padesátiletý mladík s vyběhaným tělem 30-tníka.

Nikdo to tehdy nechápal a většina lidí to nechápe do dnes.

Nechápou to hlavně Ti, kteří plují s klasickým (alopatickým) proudem.

A já tehdy věděl a vím to i teď, že jsem dostal milost.

Od Koho si odpovězte sami. 

Na cestě víry (nejenom) sám v sebe, na které mě čekalo sebepoznání a celé mé hmotné i nehmotné tělo prostupující uvědomění.

A také to zvláštní sdělení, že mám předávat dál všechno to vědění, které jsem mohl načíst z "vesmírné" knihovny. I když mi (nejprve) nebudou lidé rozumět a nebudou třeba chápat co jim chci sdělit.

A je jedno jestli to bude "tajemství" uzdravení z rakoviny či různých tzv. nevyléčitelných nemocí.

Nakonec totiž každý z nás pochopí, že ta cesta za uzdravením není o ničem jiném než "vystoupením z davu". A radikální změně.

Jít jen za hlasem svého srdce neb to jediné je spojnicí do naší Duše, kde tkví všechny zrcadlící se Pravdy našeho života.

Konečně jít vlastní cestou.

Klikatou, mnohdy nejistou, s vysokými vrcholky a hlubokými údolími, která je jedinou možnou cestou za uzdravením.

Uzdravením těla i Duše.

A o tom celý ten můj pro mnohé pořád neuvěřitelný příběh je.

A pak darem pro každého je nejenom spontánní uzdravení, ale i svoboda a nezávislost na tom ve své podstatě zrůdném a všude přítomném "Systému". Systému zdravotním, finančním (bankovním), sociálním a politickém.

Je to pak krásný život být konečně sám sebou, milujíc nejenom svoji manželku, své děti, celou svoji rodinu, ale i bližního svého jako sám sebe.

Vím, že to zní divně a těžko se to chápe.

Stejně tak divně, jak to znělo všem doktorům a pochybovačům před několika lety, kdy mi zbývalo pár týdnů života.

Nechápali totiž, co je to jít za Pravdou.

A nejít s davem.

Jít si konečně svojí vlastní cestou.

Pavel Vojtek | Holistic Cancer Survivor

Přečtěte si více článků na mých blozích Moje cesta a Věci k Věci