[Den 2] Píšu 2.kapitolu. Přišlo mi poselství knihy a tak ho s Vámi sdílím.

27.01.2021

Poselství knihy, píšu úvodní citát, který vystihuje její poslání, pro všechny čtenáře!

A tady je. Pro Vás pro Všechny, kdo se o knihu zajímáte. Vyšlo mi přímo ze srdce, dnes večer v 23.00 hod a tak jsem jej musel napsat. A sdílím jej s Vámi.

"Na konci roku 2017 mi na základě prognóz tří nezávislých lékařských teamů zbývalo několik týdnů života. Moje nádory v lymfatickém systému už nebyly operabilní. Měl jsem poslední možnost a to podstoupit další několika měsíční velmi náročnou chemoterapii nebo to vzdát a sepsat si závěť. Já se rozhodl uzdravit. Sám, bez léků a bez lékařů. Jenom s mojí milovanou ženou, mojí spřízněnou Duší po mém boku. Zažil jsem naším rozumem těžce pochopitelný mimotělní zážitek, následovaný mojí tvrdou prací na sobě. Prošel jsem očistou mého nádory prolezeného těla i mé zbídačené Duše. Odměnou mi bylo a je spontánní uzdravení z navrátivší se rakoviny v její terminální fázi. A můžu Vám všem se vší pokorou a zodpovědností říct, že tu je pro vás pro všechny. Musíte jenom chtít. Mít silnou vůli a touhu žít. Mít víru, vytrvalost a pokoru, před tím čemu říkáme náš Život. Věřím a jsem přesvědčený, že tato kniha bude světlem na konci tunelu pro všechny z Vás, kterým byla sdělena diagnóza rakovina nebo jakákoliv jiná strašidelná prognóza. Teď už to není Váš svět. Otevřete své srdce a ponořte se do neviditelných sdělení této knihy a mého pro mnohé lidi neuvěřitelného příběhu. A uvidíte to světlo. Světlo na konci tunelu. Tak jak jsem jej uviděl na zadní terase našeho domu v druhé polovině listopadu 2017 i já".

Je trochu delší, ale snad to stojí za to. Je v něm zakódováno vše!

A zapomněl jsem říct, že jsem napsal další kapitolu č.2 .

Je pořád ještě o mém dětství, o základní škole UNESCO, o mých spolužácím a o cestě malého vesnického kluka do světel "velkoměsta" - Uherského Hradiště.

O mém milovaném sportu - hokeji, fotbale a tenise.

A pak konec základky a střední škola na Slovensku. A národní liga v tenise.

Je to zvláštní pocit psát knihu, jenom tak psát a na nic nemyslet.

Mám dalších 8 stran.

Baví mně to.

Děkuji všem za podporu!

Pavel