Musím říct, že je to krásný věk. Skvělá žena a 2 krásné a chytré děti. Víc si už nemůžu snad ani přát.

Některé staré kultury říkají, že 52.let je pro každého muže věk, kdy by už měl vědět (anebo aspoň tušit), co ve svém životě chce.

Já jsem to prostřednictvím mé nemoci (Rakovině) měl to privilegium to pochopit. Pochopit to dříve, než bude pozdě.

A jsem za to velmi vděčný.

Proto přijímám můj život s velkou vděčností a pokorou, která dává mému životu úplně jiný smysl a význam.

A užívám si jej plnými doušky.

A to bych chtěl popřát i Vám všem!

Pavel a Moje cesta®